Integrované územní investice mají plány i po roce 2027

Historie integrovaných územních investic (ITI) sahá do programového období 2014–2020, kdy prokázaly zásadní přínos pro rozvoj klíčových ekonomických center České republiky. Všechna nositelská města ITI se shodují na pozitivních dopadech tohoto nástroje a jejich primátoři podporují jeho pokračování i po roce 2027. ITI mají co nabídnout.

Primátoři třinácti metropolitních oblastí a aglomerací (MO/A), které v programovém období 2021–2027 dále rozvíjí svá území, jednoznačně podporují další uplatnění nástroje ITI a posílení vztahů ve vymezených územích. A míří ještě dál, a to směrem k dalšímu rozvoji tzv. metropolitní spolupráce. Její podstatou je pokračující systematický rozvoj strategických témat, a to bez ohledu na administrativní hranice. To vše v koordinaci s ostatními nástroji územní dimenze. Více než desetiletá praxe totiž ukázala, že nástroj ITI má svoje opodstatnění. Přispívá k rozvoji funkčních území a budování partnerství, která sahají za hranice evropských peněz.

Důkazem je přijetí Pozice metropolitních oblastí a aglomerací ČR k budoucnosti metropolitní spolupráce po roce 2027, kterou schválila na svém jednání Komora statutárních měst Svazu měst a obcí ČR. Nositelská města nabízí nejen své zkušenosti, ale také zapojení se do diskuze o budoucí podobě a nastavení integrovaných nástrojů, včetně modelů metropolitní meziobecní spolupráce. Ta by měla být zasazena do reálného kontextu kohezních i nekohezních fondů. V čele vyjednávacího týmu za města ITI stojí olomoucký primátor Miroslav Žbánek, který řekl: „Nástroj ITI jednoznačně prokázal svoji přidanou hodnotu, kterou můžeme opřít o desítky miliard smysluplně proinvestovaných evropských dotací napříč jednotlivými metropolitními oblastmi a aglomeracemi a o stovky projektů, které systematicky řeší dříve opomíjená témata. Můžeme stavět na zkušených týmech odborníků a úspěších předchozích deseti let. Doslova se tak nabízí další rozvoj metropolitní spolupráce, která by měla zahrnovat širší spektrum témat, než jsou peníze z Bruselu.“

Klíčové úsilí měst ITI konkrétně směruje k:

• možnosti aktivního zapojení do nastavení období 2028+, včetně rozhodování o směřování finančních prostředků s cílem uplatnění praktických zkušeností s rozvojem funkčních městských oblastí;
• možnosti aktualizovat multizdrojové rozvojové strategie daných MO/A a z nich vycházející prioritní a strategická metropolitní integrovaná řešení;
• zachování kontinuity v uplatňování nástroje ITI na úrovni MO/A a adekvátního objemu finančních prostředků v nástroji ITI odpovídající jeho významu a dopadům;
• uplatňování principu nástroje ITI (vyčlenění adekvátní alokace), a to i v dalších zdrojích pro územní dimenzi (NPO, Modernizační fond, národní dotace atd.);
• zjednodušení prostředí pro implementaci integrovaných řešení v rámci kohezní politiky formou jednoho operačního programu pro územní dimenzi s širokou škálou témat (s cílem zjednodušování pravidel);
• posílení postavení partnerského principu a vyváženého sdílení zodpovědnosti za rozvoj MO/A prostřednictvím revize zákona o podpoře regionálního rozvoje č. 248/2000 Sb. (zakotvení další formy meziobecní spolupráce v podobě tzv. metropolitního svazku).

Nástroj ITI má podporu také v území Plzeňské aglomerace, o čemž svědčí i slova primátora města Plzně Romana Zarzyckého: „Spolupráce s širším okolím Plzně a integrovaný přístup k řešení společných problémů je nezbytný. Témata, jako jsou doprava, životní prostředí, vzdělávání, sociální služby, je nutné vnímat v širších souvislostech a zapojit do jejich řešení více aktérů v území. Díky společnému úsilí pak můžeme dosáhnout hodnotnějších výsledků“.

Pokračování nástroje ITI a jeho další rozvoj ve formě metropolitní spolupráce, a to v součinnosti s ostatními územními partnery, si za hlavní cíl klade vyvážený rozvoj celého území MO/A. Stabilnější postavení metropolitních oblastí a aglomerací umožní řešení složitých, vzájemně provázaných, témat, díky čemuž se nejen území třinácti nositelských měst stane ještě kvalitnějším místem k životu.