Umělá inteligence – spojenec, nebo nepřítel?

Razantní nástup umělé inteligence a jejích nástrojů přináší mnoho změn, na které je třeba reagovat. Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni proto pro své studenty uspořádala cyklus přednášek Umělá inteligence, který nabídl různé úhly pohledu na toto aktuální téma. O své zkušenosti se podělili odborníci z několika různých oborů.

Při pohledu na aktuální možnosti umělé inteligence a její rychlý vývoj se nabízí otázka: Nahradí AI umělce? Alespoň zatím se toho obávat nemusíme. Jisté však je, že v řadě ohledů zásadně ovlivňuje jejich práci. Ostatně stejně jako je tomu v mnoha jiných oborech. Při neustálém vývoji a zdokonalování umělé inteligence je nutné si udržovat přehled a umět její nástroje integrovat do tvůrčího procesu, udělat z nich spojence, spíše než nepřítele.

Únorové setkání na Sutnarce přineslo informace z oblasti autorského práva, které studentům předala Adéla Faladová, vedoucí samostatného oddělení autorského práva Ministerstva kultury. Její přednáška byla mimo jiné i připomenutím, že historie se opakuje. Každá nová technologie přináší nové výzvy. V případě umělé inteligence je výzev mnoho – od otázky autorství a duševního vlastnictví, až po téma ochrany soukromí a kybernetické bezpečnosti. Druhým neméně zajímavým tématem dne byla patentová ochrana počítačových programů a umělé inteligence. O vynálezech realizovaných počítačem mluvila Daniela Harantová z Úřadu průmyslového vlastnictví ČR.

Prakticky si využití generativních nástrojů v tvůrčím procesu vyzkoušeli účastníci březnového workshopu s designérkou Lenkou Hámošovou. Studenti designu získali nejen přehled o současných generativních nástrojích AI a jejich možnostech i vhodných využitích v procesu navrhování, ale hlavně pochopili, jak tyto nástroje využívat vyváženě a podpořit jimi svůj vlastní kreativní vstup. Workshop doplnila přednáška, kterou společně s Lenkou Hámošovou studenty provedla architektka, designérka a zakladatelka značky Braasi Eliška Slámová. I tato přednáška se zaměřila na využití umělé inteligence v tvůrčím procesu, přinesla zamyšlení nad tím, jak umělá inteligence proměňuje práci návrhářů, jak je to s autorstvím a poskytla i konkrétní příklady produktů navržených pomocí AI.

V dubnu díky prezentaci publicisty a redaktora Deníku N pro vědu a technologie Petra Koubského studenti poznali principy fungování velkých jazykových modelů a zamysleli se nad budoucností profesí, které stojí na generování textů. Pesimistický pohled říká, že AI dokáže člověka v oblasti psaných textů plně nahradit. Ten optimistický sází na to, že díky zautomatizování rutinních procesů se nám otevře více prostoru pro rozvíjení tvůrčí stránky. Jedno je jisté - proces změny a redefinice tvůrčí práce už začal.

Druhým hostem dubnového setkání byl izraelský umělec Zachi Diner, vedoucí katedry Vizuální komunikace na Holon Institute of Technology. Ve své prezentaci zrekapituloval dosavadní vývoj umělé inteligence a jejích nástrojů, které sám ve své praxi i jako pedagog rád zkoumá a využívá. Zdůraznil, že tyto nástroje už jsou nedílnou součástí tvůrčího procesu a otevírají nejen umělcům a designérům mnoho nových cest a možností. Zároveň je ale nutné najít rovnováhu a neztratit během této objevné cesty to, co nás jako lidi odlišuje od strojů – kreativitu, vášeň a odvahu.