Vývoj technologií, tržních trendů a demografických změn řešila konference Udržitelná budoucnost

Kybernetická bezpečnost, výzvy české ekonomiky, "zelené" produkty i virtuální realita. To a mnohem více se řešilo na konferenci s názvem Udržitelná budoucnost. Akce se konala v Západočeském muzeu v Plzni pod záštitou výzkumného centra NTC Západočeské univerzity.

Výzvy, příležitosti, inspirace. Účastníci akce společně hledali odpovědi na výzvy měnícího se trhu práce, vlivu technologií na každodenní život i zásadní otázky online bezpečnosti. V Plzni se konala konference o udržitelné budoucnosti.

Ačkoli asi 70 % Čechů ve věku 16–74 let ovládá základní dovednosti, jako je práce s Wordem či Excelem, musíme si položit otázku, zda to bude stačit. Budoucnost žádá od zaměstnanců ochotu se neustále učit a osvojit si pokročilé technologie. S tímto rozvojem ale přicházejí i nová bezpečnostní rizika, která nelze přehlížet. Zároveň je třeba zohlednit i stárnoucí populaci, která zůstane déle aktivní na trhu práce. Takto tematicky zaměřenou konferenci zahájil moderátor Aleš Vlk, který nejprve vyzpovídal zástupce studentů z Gymnázia Luďka Pika a z Masarykova gymnázia v Plzni, aby sdělili, jaké plány mají ohledně svého dalšího vzdělání a profese a jak mladí lidé vnímají roli technologií.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny, ve svém úvodním vystoupení upozornil na výzvy, kterým česká ekonomika čelí – od stagnace a roztříštěné správy přes dostupnost bydlení až po hrozby demografického vývoje. Přes neradostně vyhlížející budoucnost nastínil i příležitosti, které mohou situaci změnit. Klíčem je lepší organizace, digitalizace a efektivní využití úspor z rozsahu. Česká ekonomika má díky diverzifikaci, vysokému podílu hi-tech exportů a schopnosti vyrábět zelené technologie šanci na úspěch, pokud dokážeme koncentrovat a efektivně sladit síly: „Znamená to, že Česko má druhou nejlepší kombinaci vybraných indikátorů, které měří schopnost průmyslu vyrábět „zelené“ produkty. I když v žádné oblasti není Česko top lídrem, je „pětibojařem“, který svým konzistentně vysokým postavením předčí ostatní země,“ uvedl s odkazem na výjimečné výsledky Česka v indexu příležitostí pro zelený průmysl.

Jaroslav Miller z MŠMT zdůraznil nezbytnost celoživotního vzdělávání a představil vizi systému mikrocertifikátů jako jednoho z klíčových nástrojů k zajištění profesní flexibility v budoucnosti. Vyzdvihl také význam internacionalizace, tedy příležitostí, aby čeští studenti získávali zkušenosti v zahraničí, přijímání zahraničních studentů do českých institucí a mezinárodní spolupráce mezi akademickými subjekty. Petr Kavalíř, ředitel NTC a zmocněnec pro kvantové technologie, se připojil online z European Quantum Technologies Conference. „Jsme v přelomovém období, o kterém se bude mluvit jako o době digitální a kvantové revoluce. Nové technologie jsou obrovskou příležitostí nejen pro technicky a matematicky zaměřené studenty, ale zároveň pro studenty humanitních oborů,“ vzkázal z portugalského Lisabonu.

Kateřina Duspivová z agentury STEM se ve své prezentaci zaměřila na proměny trhu práce v souvislosti s generacemi Y a Z, digitalizací, automatizací a vlivem imigrace. Upozornila na rostoucí počet ekonomicky neaktivních osob a jejich dopad na důchodový systém. Na závěr srovnala Česko s Estonskem, které v oblasti digitalizace a rozvoje technologických firem výrazně vede. Zatímco Estonsko má deset jednorožců, tedy startupů, jejichž tržní hodnota přesáhla jednu miliardu dolarů, ČR pouhé tři.

Jan Kubr, vedoucí vývoje virtuální reality ve firmě VR Medical a současně Ph.D. student na Fakultě strojní ZČU, připravil ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií ZČU prezentaci, v níž ukázal fascinující využití virtuální reality v rehabilitaci seniorů. Tuto část pravděpodobně nejvíce ocenili dříve narození účastníci akce, ale i studenti střední zdravotnické školy, kteří byli v publiku.

To, že bezpečnost a technologie jsou témata, která mladou generaci zajímají, potvrdilo i množství dotazů směřujících na Pavla Štěpáníka z NÚKIB, který přednášel o digitální bezpečnosti a pokroku v oblasti kvantové kryptografie. Studenti, kteří s technologiemi vyrůstali, projevili značný zájem o to, jakým způsobem jsou moderní systémy zabezpečeny a jaká budoucnost čeká oblast kybernetické ochrany. Právě podobná témata mohou být klíčem k tomu, jak mladou generaci motivovat nejen k využívání technologií, ale i k jejich hlubšímu studiu a porozumění.

Na závěr konference vystoupil prorektor pro vnější vztahy a komunikaci ZČU Jan Váně, který představil megatrendy a velké společenské výzvy, jež ovlivní budoucnost. Zdůraznil, že prioritou v této oblasti by mělo být vzdělávání, a položil si otázku, zda jsou Západočeská univerzita a další vysoké školy na tyto výzvy připraveny a zda se na ně vůbec lze plně připravit. „Klíčové je hledání osobností, které na tyto výzvy dokážou reagovat. Takové osobnosti ZČU má," dodal Jan Váně. To univerzita přibližuje i prostřednictvím své probíhající kampaně, která ukazuje, jak věda a vzdělávání mění západní Čechy. Jejím hlavním poselstvím je zdůraznění odpovědnosti vůči budoucím generacím a propojení vědy, vzdělávání a každodenního fungování univerzity.

Akce se uskutečnila 18. listopadu v rámci Týdne pro digitální Česko.